Krabice online: pomoc dětem v nouzi

V září jsme šli do opravdického obchodu, kde jsme si mohli vybrat vlastní nový penál, pastelky a lahev na pití. Poprvé v životě! Já jsem Petr a mám ségru Veroniku. S mámou žijeme v azylovém domě. Tátu neznáme. Prý se k mamince choval ošklivě. Máma říká, že si nemůžeme si dovolit to, co ostatní děti. A tak jsme měli velkou radost, když jsme si z obchodu poprvé přinesli vlastní školní pomůcky. Chtěl bych, aby i další děti z našeho azyláče měly radost jako my.

Jmenuju se Dominik a prej jsem dítě ulice. Rodiče na mě nemají čas. Oba hrozně moc pracují. Bojí se, aby o práci nepřišli. Těžko by hledali novou. Flákal jsem se na ulici a máma z toho byla nervózní. Zavedla mě do klubu. Bál jsem se, že to bude nuda, ale nebyla. Našel jsem fajn kámoše, něco jsem se naučil, i ve škole je to teď lepší. Takže oprava: jmenuju se Dominik a už nejsem dítě ulice. I díky vám.

Svoji holku jsem podezíral, že zase spadla do anorexie. Nevěděl jsem, co s tím. Když jsem se jí na to ptal, pohádali jsme se. Byl jsem z toho dost na dně. Naštěstí jsem se na Fejsu mohl poradit s někým, kdo tomu fakt rozumí. Došlo mi, že na Kláru asi moc tlačím. Týpek mi poradil, ať se s ní bavím i o jiných tématech, než je jídlo. A ať jí často říkám, že jsem tu každopádně pro ni. Už je to mezi námi zase dobré. Tak dík za tuhle možnost poradit se, když v tom lítáš a nevíš, kudy kam.   

Toník ještě ani jednou nebyl na letním táboře. Přitom by tolik chtěl. Skoro závidí ostatním dětem ze školy, když vzpomínají na letní dny a povídají si o tom, jak byla na táboře skvělá parta. Je z toho smutný. Jeho rodiče by mu rádi pomohli, ale nemohou. Mají tak nízké příjmy, že i letní tábor je pro ně výdaj nad možnosti. Díky Krabici bude moci Toník příští prázdniny vyrazit s ostatními!

Táta od nás odešel, stěhovali jsme se, ségra byla dlouho nemocná, máma smutná a unavená. A já to nějak nezvládl. Začal jsem se mámou hrozně hádat. Nemohl jsem se odtrhnout od mobilu a počítače. Ve škole jsem málem propadl. Pomohli mi Robinsoni. Jednou týdně se sejdeme, někam vyrazíme, popovídáme si o svých trablech, dostaneme to ven. Někdy se i učíme, jak změnit svoje chování. Doma se to teď hodně zlepšilo. Začal jsem mámě dokonce pomáhat. Mám pocit, že už se zase máme rádi.

Příběhy dětí, kterým pomáhá Krabice online, jsou inspirovány příběhy, se kterými se potkáváme každý den ve službách Diakonie. Jména a fotky jsme změnili.